Milý čtenáři, budu velice ráda když mi napišete kometář, kladný nebo záporný !!!
!!! Díky vám pak mohu zlepšovat svou knihu !!!
Přeji příjemné čtení
Oddělovač stránka

3.Cesta do města

31. července 2010 v 22:00 | Ivetka |  3.Cesta do města
Toto je třetí kapitola, která konečně rozpoutává děj celé knihy.

Žánr:Fantasy;Děj:Hl.Postavy(Arron, Tobias) se vydají do města, kde je se potkají s mnoho dobrodružstvími. Pokud vás zajímá jaké, tak čtěte dál.


3.Cesta do města

          Slunce vyšlo a první sluneční paprsky vykoukly na město Fanchsford. Ve městě panovalo ticho, ale na druhé straně města se Arron a Tobias připravovali na dlouhou výpravu. Tobiasův otec potřeboval několik kovářských nástrojů, které nesežene u Raffaela.

          Arron s Tobiasem seděli u Tobiasovy farmy a čekali až přijde Tobiasův otec Max. Max dlouho nešel a po chvíli Arron vykřikl: ,, Tobiasi, jak dlouho nám bude trvat než dojdem za Harshem? ''
Tobias chvíli přemýšlel, ale po chvíli řekl: ,, No, tak den nám bude trvat než dojdem na začátek města a pak přibližne další den než dojdem ke kováři. Proč se ptáš? '' podíval se na Arrona s divným výrazem ve tváři.

          Arron se zahleděl někam do neznáma, když v tom momentu přišel Max a Arron sebou škubl. Tobias se rozesmál a šel za otcem, Arron ho následoval. Max došel za farmu a na louce počkal na kluky. Tobias a Arron rychle doběhli za Maxem. Max mezitím rozložil na louce mapu, a když k němu kluci došli vytáhl pár mincí a dal je Tobiasovi a dodal: ,, Tobiasi u Harshe mi koupíš jedno kladivo a dvacet hřebíků, tohle by mělo stačit. '' ukázal na mince.
,, Teď se koukněte na mapu. Tady v tomhle místě budete tábořit, je to nedaleko čarodějky, ale držte se od ní, co nejdále a pak už dorazíte ke kováři. Pak máte jen chvíli na to, aby jste si prohlídli město a pak šup domů. ''

          Kluci na sebe hodili šibalský úsměv a pak se otočili k Maxovi a vše odkývali.
          Max zamával klukům na odchod a hned poté zalezl do své farmy. Kluci šli přes louku, když Arrona něco napadlo.
,, Víš, jak půjdem do toho města a pak máme chvíli na zo, aby jsme si ho prohlídly. '' koukl na Tobiase a ani nečekal na Tobiasovu odpoveď a znova spustil: ,, Tak, co kdyby jsme zašli podél řeky Zigzag do Temných hor. ''
,,Seš blázen ? Vždyť nás to zdrží nejméně na jeden den. Co pak řeknu tátovi ? '' pohlédl na Arrona.
,, Že jsme zabloudili, nebo že jsme čekali na kováře, že šel na náměstí. Prostě si něco vymyslíme. Pojď bude sranda. '' řekl Arron a začal poskakovat po louce a hleděl na Tobiase.
,, Tak dobře a pak vymslíš pořádně dobrou výmluvu pro otce. '' zasmál se Tobias a zdvihly své ruce do vzduchu a plácli se.

          Tobias s Arronem procházeli kolem Thomasovy farmy. Arron s Tobiasem na sebe hodili šibalský úsměv a ušklíbli se.
,, Taky myslíš na to, co já. '' řekl Arron a pohlédl na Tobiase.
,, Jo jasně, tady bydlí náš velmi dobrý přítel. '' řekl ironicky Tobias.
Kluci se zasmáli a plížili se po Thomasově farmě. Uviděli Thomase v kuchyni, jak umývá nádobí. Kluci byli hned pod oknem a pak se proplížili mezi krávy.
         
          Arron zašeptal a skrčil se více k zemi: ,, Co kdyby se krávy trochu proběhly. ''
Tobias se zasmál a po chvíli přikývl. Arron s pomocí Tobiase otevřeli dveře ohrady a poté zvířata trochu popohnala k ohradě. Zvířata se rozeběhla k ohradě a kluci se mezi stádemrozplynuli.
,, Uf, '' odfrkl si Tobias, ,, tady nás už nenajde. '' řekl a rozesmál se.
,, Podívej. '' ukázal Arron na Thomasovu farmu. Thomas vylezl z farmy a koukal na tu spoušť, kterou provedli kluci.
,, Utíkej. '' zakřičel Arron.

          Kluci utákali směrem k čarodějce a Thomas za nimi křičel: ,, Počkejte uličníci, však já vás jednou chytím. ''
Thomas neztrácel s klukama čas a běžel pochytat všechny krávy, které mu utekly.
,, To jsme dneska měli s Thomasem štěstí, už nás zase nechytil. '' zasmál se Arron.
,, Ale dneska vyšel docela rychle s farmy, vždycky mu trvalo dlouho, už si dává asi pozor. ''
Arron ukázal na malý dřevěný domek, který stál před nimi.
,, To je nejspíš dům tý čarodějky, co kdyby jsme se tu porozhlédli. Co říkáš? '' Arron koukl na Tobiase a pomali šel vpřed.
Tobias se po chvíli vydal za ním, ale neustále si něco pro sebe říkal.
,, Víš o tom, že sem skoro nikdo nechodí a asi ví proč. '' řekl nejistým tónem v hlase Tobias a pomalu se rozhlížel po okolí.
Arron jen něco zabručel a šel dál k domu.

          Domek byl malý a okoli domu se rozhléhal menší les, který zakrýval dům. Dům se zdál obyčejný, ale na pohled velmi starý.
,, Půjdem dovnitř. '' navrhl Arron.
,, Ty jsi snad zešílel, ale co mám dělat, samotného tě tam nepustím. '' řekl Tobias a došel k Arronovi.

          Arron zaklepal na dveře, ale ty se najednou otevřely. Arron s Tobiasem pomalu vešli dovnitř. Uvnitř to vypadlo velmi temně jako v oklíba i možná ještě temnejší.
Místnost vypadala obyčejně, jako ostatní domy ve městě. Uprostřed místnosti stál velký stůl, na kterém leželi  různě prapodivné věci, které kluků, nic neříkaly. Okolo stolu stály čtyři židle a jedno velké bidýlko, na kterém seděl zvláštní tvor.
     
          Stvoření se zdálo stejně velké jako Arron, ale na bidýlku byl ještě větší. Tvor připomínal ptáka, něco jako sup, ale peří měl velmi krásné. Peří zářilo stříbřitou barvou, ale to nebylo to jediné, co Arrona uchvátilo.
,, Tobiasi, podívej se na jeho tlapy, vždyť  on má tak velký drápy, že by ti roztrhl i tělo. '' divil se Arron.
,, Hm, nejspíš nějaký její domácí mazlíček. '' zasmál se Tobias a rozhlížel se po kuchyni.
,, Né, to musí být výjmečné zvíře, podívej na jeho oči, '' pohlédl Arron zvířeti do očí, ,, jsou tak inteligentní.''
,, Hm. '' řekl Tobias s nezaujatým tónem v hlase.
,, Ehm, ehm '' odkašlala si čarodějka, když hleděla na kluky ze schodiště do prvního patra.
,, To je Jewel, ale je to ještě mládě. Včera se vylíhla. '' řekla hrdě čarodějka.
Arron vykulil oči při posledních čarodějčiných slovech. Nemohl uvěřit, že se teprve včera vylíhla.
,, Co vás ke mě přivádí, potřebujete s něčím pomoci? '' zeptala se čarodějka a hleděla na kluky.
,, Ne, byli jsme jen zvědaví, upoutal nás tvůj dům. '' řekl Arron a Tobias hned dodal: ,, Ale už budeme muset jít. Těšilo nás. ''
Arron si prohlížel čarodějku, ale neviděl ji do tváře, protože ji měla skrytou dlouho kapucí, která spadala až na ramena, ale její hlas byl velice příjmený.
,, Také jsem vás ráda poznala, '' pohlédla na Arrona a zašeptala mu do ucha, ,,pokud by jsi měl zájem, mohla bych ti něco říci o Jewel až budeš mít čas. ''
Arron užasle pohlédl na čarodějku a řekl: ,, Dobře, to bych byl velmi rád, určitě se někdy stavím.''

          Arron a Tobias odešli z čarodejky domu a zamířili rovnou na místo, kde se měli utábořit. Když ušli několik stop, tak se Arron zeptal Tobiase: ,, Co si myslíš o tý čarodějce a o tom ptákovi? ''
Tobias na něj pohlédl a řekl: ,, Nic dobrého, a o tom Jovlu nebo jak to nazvala čarodějka, '' Arron se zasmál a opravil ho: ,, Jewel Tobiasi. ''
,, No tak Jewel, tak to bohužel nevím, co si mám myslet. Přijde mi divnej, a když je to teprve mládě, jak bude velký až vyroste. Už teď se ho bojím. ''
Arron přeskočil kámen a dodal: ,, Nemaluj čerta na zeď, tak hrozný to zase nebylo. Mě přijde strašně zajímavej a záhadnej. ''
Tobias vykřikl: ,, Tady se utáboříme. ''
,, Nemusíš tak řvát, jsi ode mě sotva dvě stopy a řveš jako by jsi ode mě byl tak na deset stop. '' zasmál se Arron.
Tobias nahodil úšklebel a začal vybalovat věci na útýboření. Arron přemýšlel o Jewel, ale pak vstoupil do reality a řekl: Dobře, tak zatím to tu připrav a já dojdu pro dříví. ''
,, Jo a ještě by jsi mohl připravit večeři. '' ušklíbl se Arron a běžel směrem k lesu.

          Arron neustále myslel na Jewel a v hlavě se mu honilo tolik myšlenek.

Už se těším až se setkám s čarodějkou a existuje více těch stvoření. Tolik otázek mám a neznám na ně odpoveď.

Arron sesbíral pár dřev a šel za Tobiasem.
,, Kde jsi byl tak dlouho? '' řekl naštvaně Tobias.
Arron si sedl vedle připraveného ohniště a zakousl se do krajíce chleba a k tomu zakusoval cibuli.
,, Promiň ani jsem nevěděl, že jsem byl pryč tak dlouho. '' řekl s nacpanou pusou Arron.
,, Ani né, ale většinou přijdeš hned. '' usmál se Tobias.
Tobias rozdělal oheň a pak si přisedl k Arronovi.
,, Už by jsme si měli lehnout, dneska jsme toho dost zažili. '' řekl Arron s malým úšklebkem ve tváři.
,, Jóó, už pudéém spáát. '' zívl si Tobias a pak se lehl a batohem si podepřel hlavu.
Arron se pokoušel usnout, ale pořád myslel na Jewel. Poté Arron znenadání usnul.

          Byl večer, když se Arron vzbudil a Tobias stále spal. Arron zašel do lesa, protože ho tam něco táhlo, jaká si zvědavost. Zanedlouho našel čarodějky dům. Arron dlouho neotálel a vstoupil dovnitř. Rozhlédl se, ale kuchyň  i místnost s velkým stolem byly prázdné. Jewel ani čarodějka v těchto místností nebyli. Poté Arron spatřil nějaké zatřpytění v zadu za domem. Arron vyšel z domu a zašel za dům čarodějky.Za domem spatřil čarodějku s nějakým tvorem, který byl tři stopy vysoký. Arronovi ten tvor hodně připomínal Jewel, ale Jewel byla o mnoho menší než tvor, který stál před čarodějkou. Čarodějka byla opět oblečena do dlouhého pláště s dlouho kapucí, kterou měla samozřejmě přetáhnutou až přes obličej. Arron se k ní přiblížil a zeptal se jí: ,, Ahoj, kdo to je? ''
Čarodějka na něj pohlédla a řekla: ,, To je přeci Jewel, smarti rychle rostou. ''
Arron udiveně sledoval Jewel a nevěděl, co má na to říci a tak ho napadla menší otázka.
,, Kdo je to smart. ''
Čarodějka se usmála a řekla: ,, To je rasa, jako je kůň a jeho jméno by bylo Blesk. Tak to je smart a její jméno je Jewel. ''
,, Aha. '' začervenal se Arron.
,, Arrone, tohle je jen sen, ale budeš si ho dobře pamatovat. ''
,, Jak znáš mé jméno a je Jewel opravdu velká?''
,, Ano, je to skutečné, akorát se ti to zdá, Jewel je opravdu velká a bude ještě větší. '' řekla hrdě čarodějka a hladila Jewel po břichu.
,, Řekni mi něco o Jewel. '' požádal Arron čarodějku.
,, Teď na to není vhodná chvíle. '' řekla a dala svou dlaň na Arronovo čelo. Arron byl obklopen stříbrnou září a poté už nic neviděl.

          Arron se vzbudil s výkřikme a tím také vzbudil Tobiase, který hned reflexivně vykřikl:,, Co je, je tu někdo ? ''
,, Nic Tobiasi, jen se mi zdál takový sen, Vyrazíme? '' zeptal se Arron.
Tobias nespustil oko z Arrona a zeptal se: ,, Pověz mi, co se ti zdálo. ''
Arron se na něj koukl a řekl: ,, No, stejně by tě to nezajímalo. ''
,, To je jedno, ale chci ho slyšet, tak povídej. ''
,, Tak dobře, '' začal Arron a posadil se na pařez, ,,V tom snu jsem šel za čarodějkou. A když už jsem byl u ní, tak jsem zašel za dům, protože uvnitř nikdo nebyl. Čarodějka byla na zahradě s Jewelem. S tím samým, co jsme potkali včera, ale v tom snu byl větší než čarodějka. Nejmíň tak tři stopy.''
Tobias poslochal Arrona, ale částečně uklízel.
,, Tak jsem se zeptal jestli to je Jewel a ona řekla, že jo a pak mi dala svou dlaň na čelo a pak jsem se vzbudil. Co to může znamenat? ''zeptal se Arron.
Tobias jen na něj hleděl a nebyl schopen slova.
,, To je divný, jak může tak rychle vyrůst, to není možný. '' nechápavě koukal na Arrona.
,, Taky to nechápu, ale brzo ji přijdu navštívit a vše se dozvím. ''
,, Ty budeš mít samé problémy.'' zašeptal potichu Tobias.

           Poté se kluci vydali za kovářem. cestu měli klidnou a zanedlouho byli u Harshe. ve městě byl šum a všude pobíhalo mnoho lidí.
Arron a Tobias se rozhlíželi kolem, protože byli ve městě poprvé.
Za chvíli spatřili kovářský dům, a tak se tím směrem vydali. Arron zaťukal na staré, ale upravené dveře. Po chvíli vylezl Hurry.
          Hurry měl na sobě špinavou zástěru a vlasy rozježené.
,, Co si přejete? '' zeptal se vlídným hlasem Hurry.
,, My jdeme pro kladivo a dvacet hřebíků. '' řekl Tobias.
,, Dobře, pojďte dál. '' vyzval kluky Hurry.

          Kluci vešli do domu a odbočili chpdbou, kde zahlédli dílnu. Harsh měl v dílně jednoho pomocíka Tonyho a ještě svého syna.
,, Koho nám vedeš synu? '' pohlédl harsh na nově příchozící.
,, Oni potřebují koupt kladivo a dvacet hřebíků. '' podotkl Hurry.
,, Hm, snad mají jména nebo né ? '' zasmál se Harsh.
,, Ano, já jsem Arron, těší mě. ''
,, A já Tobias, taky mě těší. ''

          Kluci si podali s Harshme ruku a porozhlésli se po dílně.
,, Také mě těší kluci, já jsem Harsh, ale mé jméno zřejmě znáte.Pojďte za mnou. '' řekl Harsh.
Všichni se přesunuli do místnosti s kovářskými nástroji, jen Tony pracoval v dílně. Místnost s nástroji byla hned vedle dílny.
         Místnost byla plná různých předmětů. Harsh sáhl do šuplíku a vytáhl několik hřebíků. Pak napočítal dvacet a vložil je do sáčku. Z vedlejšího stolu vzal kladivo a šel k Tobiasovi.
,, Tak tady to máš Tobiasi, celkem to dělá pět mincí. '' řekl Harsh a podal Tobiasovi sáček s hřebíky a kladivem.
,, Děkuji.''
Tobias si vzal sáček a na podal Harshovipět mincí.
,, Hurry, ukaž klukům cestu ke dveřím. ''řekl Harsh.
,, To je dobrý, my trefíme. Nashledanou. '' řekl Arron a šel směrem ke dveřím.
,, Nashledanou. '' řekl Tobias a následoval Arrona.

          Kluci šli chodbou a uviděli venkovní dveře, ale pak je něco zarazilo. Vlevo od dveří byla velmi úzká a temná chodbička. Kluci už chtěli nakouknout, když v tom přišel Harsh a přetáhl přes chodbu závěs.
,, Tady jsou dveře kluci. ''ukázal Harsh na dveře a rychlým pohybem ruky zachytil za kliku a otevřel je.
,, Oh ano, nejspíš jsem zabloudili. '' řekl Tobias.
,, To se dalo čekat, ale teď už určitě spěcháte, tak se zase někdy stavte. '' řekl laskavým hlasem Harsh.
Kluci vyšli z domu a zastavili se až u druhého domu. Arron s Tobiasem se prohlíželi město a sedli si na nejbližší lavičku. Z batohu si vyndali kus chleba a vodu.
,, Co myslíš, že bylo v té chodbě ? '' zeptal se Arron.
,, To vůbec netuším, ale určitě tam neco skrývá a nechce, aby to někdo viděl. '' řekl Tobias a zakousl se do chlebu.
,, Hm, to máš pravdu, ale my už na to přijdem. '' přiznal Arron a šibalsky se na Tobiase usmál.
V tom mometu se začal kuckat a nemohl se nadechnout. Tobias k němu rychle přispěchla a bouchl ho do zad, ale marně, nepomohlo to. Arron už sotva popadl dech. Tobias křičel velmi nahlas: ,, Pomóc, pomozte mi, Arron nemůže dýchat, pomozte mi. ''
Několik lidí se na mě dívali, ale žádný z nich nepřišel na pomoc. Najednou z davu vyšel muž a popadl Arrona za břichno a rychle s ním švihl. Arron se předklonil a kus chleba mu vypadl z hrdla. Stále byl ještě červený a odkášlával zvytek chleba.
,, Děkuji vám pane. '' řekl Arron chraplavým hlasem.
,, Nemusíš mi děkovat, každý by měl pomoci. '' při posledních slovech se znechuceně koukl na kolem procházející lidi.
Neznámý muž byl oděn do prostého oblečení. U pasu měl připevněný meč. Vlasy měl uhlovitě černé a rozcuchané na každou stranu.
,, Komu můžu vděčit za svůj život. '' zeptal se Arron, teď už svým hlasem.
,, Jsem Phill. '' představil se muž.
,, Já jsem Arron a tohle je můj nejlepší kamarád Tobias. '' řekl Arron.
,, Těšímě kluci. ''
,, Vy tu žijete nebo jste jen návštěvník. '' zajímalo Arrona.
,, Ano, včera jsem přijel a hodlám se tu zabydlet. '' řekl Phill a usmál se na kluky.
,, Aha, no my máme chvíli čas nešli by jsme někam. '' navrhl Arron.
,, Ano, to by byl velmi dobrý nápad, ale nerad bych byl v okolí lidí. '' přiznal Phill.
,, Jasně, znám místo, kam nikdo nechodí. '' řekl Arron nadšeně.
,, Dobře, tak tedy jdeme. '' řekl Phill a vydal se za klukama.

          Arron s Tobiasem šli za Harshův dům a Phill je následoval. Šli z města pryč a mířili stejnou cestou jako šli před tím. Když dorazili na místo, tak se objevili na okraji řeky Zigzag.
,, Pěkné místo.'' pochválil Phill s úsměvem ve tváři.
,, Jak jsme říkali, skoro nikdo tu nechodí. '' prohodil Arron.
,, A co vás sem přivedlo. '' zeptal se Tobias.
Arron s Tobiasem vzhédli k Phillovi a čekali na odpoveď
,, Tohle si kluci nechám pro sebe. '' řekl Phill vlidným hlasem.
,, Aha, jasně. '' řekl rozpačitě Tobias.
,, A co vy kluci, jak jste se tu vzali vy ? '' pohlédl na Tobiase i arrona.
,, No, tak mi tu kousek bydlíme, ale daleko od města až na vesnici. '' řrkl Arron.
,, Ach tak, tak to já bydlím nedaleko hospody U Tří nožů, jestli budete mít cestu, tak mě můžete přijít navštívit. U mě budete vždy vítani. '' řekl Phill laskavým tónem v hlase.
,, Jistě, určitě někdy přijdem. '' řekl Arron.

         Ve měste bylo slyšet trubky králoských vojáků, což znamenalo, že se vybíraly daně.
,, zase vybírají daně, vyděrači. '' pronesl rozhořčeně Arron.
,, Ne, myslím, že dnes ne. '' řekl Phill
,, Jak to můžeš vědět, když tu jsi teprve chvíli. ''zeptal se Tobias.
,, Jednosuše. '' řekl a ukázal na armádu vojáků s muži z města.
,, Oni pořádají nábor nových vojáků. '' jen co to Arron dořekl, pišel k nim Betray. betray vytáhl zpod brnění svitek. Po rozložení svitku prohlásil: ,, Na příkaz krále Suggestra, každý muž starší patnácti let a mladší čtyřicetipěti lety musí nastoupit do královské armády.''
Betray svitek složil a zandal si ho zpět do svého bnění.
,, Pokud se nemýlím, tak vám určitě je patnáct.'' ukázal na Arrona a Tobiase.

          Arron už chtěl něco říci, ale Phill je objal kolem ramen apronesl: ,, Pane, tady Arron bude oslavovat v létě své čtrnácté narozeniny a Tobias také, ale až na podzim. ''
Betray ztuhl a jediné, na co se zmohl bylo: ,, Jak vy to můžete vědět. ''
,, Ano, velmi správná otázka, jsem jejich vzdálený příbuzný.'' řekl Phill vyrovnaným hlasem.
Betray zrudl, což se dalo poznat na jeho nose, I když schovával svou tvář, tak jeho červený nos zářil přes helmu.
,, Hm, když uvážím, že jste tedy jejich vzdálený příbuzný, ale koho, povězte mi to. '' vyhrkl Betray.
,, Arrona, ale také mohu říci, že jsem dloholetý přítel Tobiasovy matky, a tudíž jsem byl na jeho křtu a tvrdím, že jsou oba nezletilí. Takže pokud se nemýlím, tak jsou nezletilí a nemůžete si je odvést.'' řekl Phill povýšeným tónem v hlase.
          Betray na místě zuthl a nebyl schopen jediného slova. Stál jak přikovaný k zemi s pusou otevřenou dokořán.
,, Došli ti slova? ''řekl se smíchem Arron.
Tobias s Phillem se také rozesmály.
,, S váma si to ještě vyřídím, ještě jsme neskončili. '' řekl Betray a ukázal na Arrona a Tobiase.
,, Pokud se nemýlím, tak ukazovat na někoho prstem je velmi neslušné. '' řekl Arron drze a pohrdavým pohledem si změřil Betraye. Netray ani necekl a upaloval se svou armádou dál do města. Vojáci už byli daleko ve městě, když v tom Phill řekl: ,, Kluci, rád jsem vás potkal a jak říkám, u mě máte vždy dvěře otevřené.''
,, Jojo, ale proč jsi řekl, že jsi můj vzdálený příbuzný.'' zeptal se Arron.
,,Ale já jsem tvůj kmotr, v tomhle jsem nelhal, ale pokud vím, tak zanedlouho slavíš šestnácté narozeniny. '' zeptal se Phill.
,,Arron vyděšeně koukal a znenadání se vrhl na Philla a serdečně ho objal a poplácal po zádech se slovy: ,, A proč mi o tobě nikdo neřekl. Jsemtak rád, že jse tě poznal. ''
,, To asi proto, že jsem dva roky po tvém narození musel narychlo odjet a od té doby jsem se tu neukázal. '' řekl Phill se smutným výrazem ve tváři.
,, No, to nevadí, všechno to vynahradíš. Pojď s námi ke mě domů. Mamka bude určitě ráda až tě uvidí. '' řekl Arron radostně.
,, Tím si nejsem tak jistý a teď na to není nejlepší chvíle. Ještě si musím něco zařídit, ale určitě se stavím. To ti slibuji.'' řekl Phill nejistě při těch posledních slovech.
Arron se vyprostil z jeho sevření a nevědel, co má říci. Zmohl se jen na pár slov: ,, Hm, aha. ''
Phill pohladil Arrona po hlavě a pošeptal mu: ,, Zítra večer si dáme sraz. Kousek od vaší farmy. Uřeky Zigzag, tak tam čekej, ale nikomu to neříkej.''
,, Spolehni se.'' řekl radostí Arron.
,, Tak my jdeme. Ahoj kmotře.'' řekl Arron laskavým hlasem.
,,Nashle Phille. '' řekl po dloihé chvíli Tobias.
Phill šel směrem k městu a kluci se vydali na opačnou stranu. Když ušli pár stop, tak Tobias řekl:,,Aroone, co ti řekl Phill, protože os tý doby máš nějak dobrou náladu.''
,,No, řekl, že je to tajný, ale tobě to řeknu,'' usmál se Arron a pokračoval, ,, řekl mi, že máme zítra večer sraz u řeky Zigzag.''
,, Ty jo, ale pak mi budeš všchno vyprávět. je ti to jasný. ''
,, Jo, všechno ti přetlumočím.'' zasmál se Arron.
,,Ale to jsme toho za tu krátkou výpravu prožili.'' řekl radistně Arron.
,, To jo. ''přitakal Tobias.
,, Nejdřív čarodějnice s tím smartem, pak ta tajná chodba u Harshe. Můj zachránce Phill a pak to vojso s Betrayem.'' řekl Arron a rozhlédl se po okolí, protože se už stmívalo a sotva bylo vidět na špičky bot.
,, Už jsme doma.'' prohlásil Tobias unaveně.
,,Hele farma Thomase, ale teď na něj nemám náladu. Dneska má štěstí.'' řekl Arron.

          Kluci prošli kolem Thomasovy farmy a mířili rovnou k Tobiasově farmě. Pocestě Arrona něco napadlo:,, Už jsem vymyslel výmluvu na to, že jsme se zdrželi.
,, Jakou? ''zajímalo Tobiase.
,, No, že nás chtěli chtěli vojáci, ale nějaká pán jim to rozmluvil. To je dobrá výmluva ne?.'' zeptal se Arron s pyšným úšklebkem ve tváři.
,,Jasně, to je ujde, ale víc to zdramatyzuju.''
,, Počkej, já ti dám, že to ujde. To je geniální! '' řekl trochu naštvaně Arron a utíkal za Tobiasem, který byl napřed.
Tobias také utíkal, ale Arron ho dohonil a naschvál ho shodil na zem. Chvíli se převalovali z jedný strany na druhou, ale pak Tobias skončil na zádech a Arron mu seděl na břiše.
,,Odvolej to !''křikl na Tobiase udychaně Arron.
,, Dobře, odvolávám, je to naprosto geniální. '' řekl Tobias ironicky.
Kluci si sedli na trávu a sledovali noční oblohu.
,, Musíme jít.'' řekl Tobias.
,, No jo, ty náě slušnáčku.'' řekl pochybovačně Arron.
,,Nezačínej Arrone, varuju tě! '' řekl rizzlobeně Tobias.
,, Ty, že mě varuješ. Vždyť ty by jsi nepřepral ani veverku.'' rozesmál se Arron.
,, To jsi přehnal.'' křikl Tobias na Arrona.
Tobias skočil po Arronovi a Arron skončil na zemi a Tobias nad ním.
,, Tak, kdo pak tady skončil na zemi.'' řekl namyšleně Tobias.
,, No, když skáčeš jak opice, tak se ani nedivím.'' zasmál se Arron.
,, Počkej, to jsi neměl.'' řekl naštvaně Tobias.

          ,, Kluci nechte toho,'' okřikl je Max, ,, jste jak malí.''
Max podal ruku Arronovi a pomohl mu vstát.
,, No tati, to jsi musel přijít zrovna teď, když vyhrávám a to se moc nestává.'' řekl uraženě Tobias.
,, Chováte se jak malí, a teď mi vysvtělete, kde jste byli tak dlouho a proč jste se zdrželi. ''
,, To ti tati mohu vysvětlit. Sralo se toho hodně, že ti musím vše vyprávět.'' řekl Tobias a triochu zčervenal. Jakmle Srron spatřil, že Tobias je červený jako ředkvička stoupl si vedle něj a začal:,,Já vám to vše řeknu. Nejdřívě jsme se utábořili, jak jste nám řekl, pak jsme se vydali koupit nástroje. To proběhlo bez problémů, ale když jsme měli namířeno domů, tak do města přišla armáda vojáků, která pořádala nábor nových vojáků. Pak k nám přišel Betray a řekl, že už nejsme nezletilí, a tak musíme do armády. Chvíli jsme s ním vyjednávali, ale to už ho nebavilo, a tak řekl, že jdeme do armády. najdenou přišel nějaký muž a vše to vyřídil. Dosvědčil, že jsme ještě nezletilí a armáda odešla. pak nás ten neznámý muž pohostil a pak jsme se vydali domů. No a to je celý příběh. '' oddechl si Arron.

          Max jen koukal na Arrona a pohledem spadl na Tobiase: ,,Je to pravda Tobiasi?''
,, Ano je, přesně takhle to bylo. '' řekl Tobias nevyrovnaným hlasem.
,, Tak kluci, do města už nepůjdee, pokud nechcete,aby vás naverbovali do armády. Tady na vensici vojáci nesmí. '' řekl a pomalu šel směrem k farmě.
Kluci šli vedle Maxe a Arron se s nimi rozloučil.

          Arron šel po temné cestě směrem ke své farmě, ale najdenoz se uprostřed cesty objevila čarodějka s Jewel. Arron jen na ně užaslě zíral a nespustil je z očí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Berenika Berenika | E-mail | Web | 12. srpna 2010 v 11:48 | Reagovat

až přijde Tobiasův otecMAX.MAX dlouho nešel - Co třeba - přijde Tobiasův otec MAX.KDYŽ dlouho nešel... plížili se po THOMASOVĚ farmě. Uviděli THOMASE v kuchyni... Pořád to opakování některých slov hned v následující větě. Tuhle bys mohla napsat jako : po ZNÁMÉ farmě. Uviděli THOMASE v kuchyni. Zkus jen trochu nahrazovat slova, když si všimněš, že máš v další větě to samé. Ne vždy, někdy to být může, ale věř mi, že by se do toho člověk tak dobře nezačetl a mohla bych pokračovat. kapitola se mi celkově líbila, protože jsem se do ní začetla lépe než do předchozích dvou, i když mi stále něco chybí. Snad, že tam pořád vidím to opakování ( To jsem s tím otravná, co? XD) Piš dál a často. Přehrávej si další kapitoly v hlavě už mnohem dřív než je napíšeš a tak pořád dokola. Pokaždé= příjdeš na nový nápad a časem budou stále lepší a lepší. Nedívej se na moji kritiku, sama jsi o ní žádala a piš dál. Uvidíš, že když se nebudeš snažit a jestli máš opravdu talent - a vypadá to, že ano - tak to vymizí sama, jako z mých prvních kapitol.

2 onlinekniha onlinekniha | 12. srpna 2010 v 14:35 | Reagovat

Né, naopak jsem velmi ráda za kritiku. Potřebuju slyšet pravdu a né jen bláboly,že je to pěkný, chtěla bych opravdovej názor a moc ti za něj děkuji, určitě si to zapamtuji a už to dělat nebudu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama